Štěstí

 Většina filosofickejch textů a úvah začíná otázkou, proro bych byla ráda kdyby tento text otázkou tedy nezačínal. Prostě se jen tak nechám unášet hudbou a budu psát spousta myšlenek, které mě budou v průběhu napadat. Tak tedy začneme.

1.PÍSNIČKA - MAJOR LAZER - ''WATCH OUT FOR THIS''
 Půlku písničky už mám protančenou a tu druhou půlku vám jdu právě popsat. Chtěla bych si jen tak pro radost tancovat častějc. Je to fakt super. Ta energie. Ta radost. Nevim proč to nedělám. Strašně se mi líbí africká/černošská rasa, miluju na nich ty oblý tvary, žádný vychrtliny. Ale ještě víc se mi líbí jak jsou výrazní.

2.PÍSNIČKA -LANA DEL REY- HIGH BY THE BEACH
 vaaauuu už vím že chci jen poslouchat a ne psát.

TAK ZAS NĚKDY

Mazlíčci • HAPPINESS • láska

 Čusák, víte co je skvělý? Mít domácího mazlíčka. Je to fakt úžasný. Nechci říkat Máš ZVÍE? Protože zvíře nikdo vlastnit nemůže. Je to snad majetek? Ne není, i když oficiálně se to tak v naší společnosti bere. To zvíře má taky duši a tak si snad taky zaslouží nějaký práva a volnost ne? Pro něho je přirozené být divoký a žít volně (tohle mají společné jak lidé tak i zvířata a vůbec všechny živé bytosti, protože pro všechno živé je přirozená volnost a divokost. Toto ale už pro moc lidí neplatí, protože lidé byli zdomestikováni společností.). Jen tahle společnost si tolik zachází s živými bytostmi, jak se jim zlíbí, nemají k nim žádnou čest a jak kdyby jim tady všechno patřilo. Nechci tady podezírat všechny lidi na světě, mluvím ale k strhující masivě lidí. 

Teď se tady koukám na nějakej film na nově o takovým černochoj, kterej se dostal do středověku nebo nevim a učil je tancovat a poslouchat taneční hudbu. Jako film mi přijde jak píčovina, protože jsem na to nekoukala od začátku a proto mi to vůbec nedávalo smysl. Ale teď ten orchestr či co učil aby hráli podle něj, jakože taneční rychlou dynamickou hubdu, místo tý vážný co tam hráli. A teď na parket zatahoval lidi z publika a teď tam všichni radostně tancovali a tak jsem neododala a musela se přidat k nim. Miluju tancovaní. Řekla bych si, že tancovat neumím. Ale o to je za sračku? Tady nejde o to jestli někdo tancovat umí nebo ne, ale o to jestli ho to baví a naplňunje. A jestli ho to naplňuje, tak proč to nedělat. Pak už je jedno kde tu činnost, která mě dělá šťastnou (tanec) kde ji budu provádět, jestli sama doma před telkou, ve sprše, v pokoji, v sále plném lidí nebo chodit na nějakej koužek. Protože tady je důležitý to dělat, když nás to dělá šťastnými. 

JDU SI PRO JÍDLO.

LÁSKU HLEDAT NEMUSÍME. KDO HLEDÁ LÁSKU, TAK JI ANI NIKDY NENAJDE. PROTOŽE KDO HLEDÁ LÁSKU, PAK JI NEVIDÍ. A JESTLI JI NEVIDÍ, TAK SI NEUVĚDOMUJE, ŽE LÁSKA JE VŠUDE OKOLO NÁS. A KDYŽ SI LÁSKU NEUVĚDOMUJE, PAK HO TO NEDĚLÁ ŠŤASTNÝM A TRÁPÍ SE, ŽE JI NEMŮŽE NAJÍT. JE TO VLASTNĚ JEDEN VELKÝ ZAČAROVANÝ KRUH.

Tak třeba úvod?

 Nevím, proč mám potřebu na tenhle blog napsat nějakej úvodní článek, když tenhle blog jsem si založila hlavně sama pro sebe. Prozatím (měním rychle názory a tak) je mi jedno jestli tenhle blog budu číst jen já a nebo dalších pár lidí. Není to žádnej specifickej blog. Baví mě psaní a měla jsem už poměrně hodně blogů, a polovinu z nich jsem psala pro ostatní. Upřímně řečeno, všechny moje ''blogy pro ostatní'' mě nebavily a nevydržela jsem u nich moc dlouho. Zato blogy, které byli určeny pro moje vlastní potřeby mě dělali radost. Tím chci říct, že tu bude fakt velká různorodost článků. Jednoduše sem budu psát to, na co budu mít zrovna chuť. Ani proto nevím, jestli bude mít cenu dělat nějaké rubriky nebo tak. Uvidím, budu se to snažit nějak rozřadit. Je mi u prdele co si ostatní o tomhle blogu budou myslet, protože to bude moje zpovědnice, deník, kámoš nebo co já vím. A budu tady stoprocentně sama sebou. Možná sem budu často psát, jen proto abych si urovnala myšlenky, nebo se o to aspoň pokusila.

 No, dost blábolení, myslím, že jako úvodní článek se to celkem počítat dá, i když nedává moc smysl.